Saturnin

Zdeněk Jirotka

Pan Jirotka napsal velmi poutavou a vtipnou knihu . Popisuje zde jak se asi 30ti letý muž , který se považuje za vcelku normálního člověka rozhodne najmout si sluhu. Na základě báječného doporučení k němu nastoupí sluha jménem Saturnin . Ten je přímo vzorem vybraného chování , oplývá nápadem a vyzařuje okolo sebe kladnou energií. Tak takto by se dal stručně charakterizovat Saturnin . Ten když nastoupil do služby - život jeho nadřízeného se zcela změnil . Tak například : hned po několika dnech po jeho nástupu , svému "pánovi" s klidem oznámil , že se budou stěhovat . Ten na tuto zprávu reagoval opravdu překvapeně , ale nic nenamítal . Přestěhovali se na houseboat , který Saturnin pohotově vyzdobil loveckými trofejemi a začal mezi lidmi rozšiřovat historky o tom , jak jeho pán zabil žraloka stativem od fotoaparátu . Načež , když ze zoologické zahrady utekl lev přiběhl za nimi zřízenec a prosil jej , aby si vzal pušku a šel lva chytit - nakonec vše dobře dopadlo.Další kapitolou je slečna Barbora , se kterou se seznámil jak jinak než díky Saturninovi na tenise . Ale asi nedopadlo vše jak předpokládal , protože mu slečna řekla , že forehand "tluče" a servíruje jako "babička ". Saturnin zareagoval pohotově a na jejich obytné lodi postavil tenisovou stěnu a začal svého "pána " vyučovat tenisu. Nemalou úlohu v příběhu hraje doktor Vlach , který hraje úlohu psychologa . Poučuje o vztazích lidí Rozdělil je do dvou skupin - 1 - ti kteří sedí v kavárně , mají před sebou mísu koblih a jsou schopni se na ní dívat od rána až do poledne . 2 - to jsou ti , kteří si představují jak ty koblihy padají na hlavy okolo sedících lidí . Jak sám hrdě prohlásil řadí se do druhé skupiny . A skoro poslední postavou je teta Kateřina a její syn Milouš . Která je zase studnou přísloví a pořekadel a každý jev v životě jimi odůvodňuje. Díky tomu jí nemá nikdo z již jmenovaných příliš v lásce a teprve ne Milouše , který ač již plnoletý stále prožívá období puberty . A usiluje o slečnu Barboru . Tito všichni se sejdou na chatě dědečka . Ten je poslední postavou , o které se zmíním . Dědeček vlastnil vilu na poloostrůvku , který byl spojen s okolním světem pouze dřevěným mostem . Sem byli všichni pozváni na týdenní dovolenou . Během níž se strhne prudký liják a odnese jediný dřevěný most . Obyvatelé vily jsou nuceni se vžívat do role "poraď si sám". Po dvou dnech se rozhodnou jít přes chatu rodinného známého do nejbližší vesnice . Všichni si v nucené "tůře" libují , až na tetu Kateřinu a Milouše. Po zdárném návratu si smluví (autor) schůzku se slečnou Barborou . A Saturnin požádá svého "pána" o dočasné uvolnění ze služeb , jelikož se společně s dědečkem začali zaobírat otázkami života.

Zdeněk Jirotka - se narodil 7.11.1911 v Ostravě . Po studiích vystřídal různá zaměstnání a od čtyřicátých let se věnoval výhradně novinářské a literární činnosti . Psal fejetony , články , povídky i rozhlasové hry , vesměs satiricky či parodicky zaměřené. Saturnin se mi velmi líbil a považuji ho za velmi zdařilé dílo . A myslím si , že kdo chce alespoň na chvíli získat lepší pohled na svět by si měl tuto knihu měl přečíst .

Použitá literatura : Zdeněk Jirotka Saturnin

:-) Anertion   

ikona2.gif (3273 bytes)