Pan Jirotka napsal velmi poutavou a
vtipnou knihu . Popisuje zde jak se asi 30ti letý muž , který se považuje za vcelku
normálního člověka rozhodne najmout si sluhu. Na základě báječného doporučení k
němu nastoupí sluha jménem Saturnin . Ten je přímo vzorem vybraného chování ,
oplývá nápadem a vyzařuje okolo sebe kladnou energií. Tak takto by se dal stručně
charakterizovat Saturnin . Ten když nastoupil do služby - život jeho nadřízeného se
zcela změnil . Tak například : hned po několika dnech po jeho nástupu , svému
"pánovi" s klidem oznámil , že se budou stěhovat . Ten na tuto zprávu
reagoval opravdu překvapeně , ale nic nenamítal . Přestěhovali se na houseboat ,
který Saturnin pohotově vyzdobil loveckými trofejemi a začal mezi lidmi rozšiřovat
historky o tom , jak jeho pán zabil žraloka stativem od fotoaparátu . Načež , když
ze zoologické zahrady utekl lev přiběhl za nimi zřízenec a prosil jej , aby si vzal
pušku a šel lva chytit - nakonec vše dobře dopadlo.Další
kapitolou je slečna Barbora , se kterou se seznámil jak jinak než díky Saturninovi na
tenise . Ale asi nedopadlo vše jak předpokládal , protože mu slečna řekla , že
forehand "tluče" a servíruje jako "babička ". Saturnin zareagoval
pohotově a na jejich obytné lodi postavil tenisovou stěnu a začal svého "pána
" vyučovat tenisu. Nemalou úlohu v příběhu hraje doktor Vlach , který hraje
úlohu psychologa . Poučuje o vztazích lidí Rozdělil je do dvou skupin - 1 - ti
kteří sedí v kavárně , mají před sebou mísu koblih a jsou schopni se na ní dívat
od rána až do poledne . 2 - to jsou ti , kteří si představují jak ty koblihy padají
na hlavy okolo sedících lidí . Jak sám hrdě prohlásil řadí se do druhé skupiny . A skoro poslední postavou je teta Kateřina a její syn Milouš . Která
je zase studnou přísloví a pořekadel a každý jev v životě jimi odůvodňuje. Díky
tomu jí nemá nikdo z již jmenovaných příliš v lásce a teprve ne Milouše , který
ač již plnoletý stále prožívá období puberty . A usiluje o slečnu Barboru
. Tito všichni se sejdou na chatě dědečka . Ten je poslední postavou , o
které se zmíním . Dědeček vlastnil vilu na poloostrůvku , který byl spojen s
okolním světem pouze dřevěným mostem . Sem byli všichni pozváni na
týdenní dovolenou . Během níž se strhne prudký liják a odnese jediný
dřevěný most . Obyvatelé vily jsou nuceni se vžívat do role "poraď si
sám". Po dvou dnech se rozhodnou jít přes chatu rodinného známého do
nejbližší vesnice . Všichni si v nucené "tůře" libují , až na tetu
Kateřinu a Milouše. Po zdárném návratu si smluví (autor) schůzku se slečnou
Barborou . A Saturnin požádá svého "pána" o dočasné uvolnění ze služeb
, jelikož se společně s dědečkem začali zaobírat otázkami života.
Zdeněk Jirotka - se narodil 7.11.1911 v Ostravě . Po
studiích vystřídal různá zaměstnání a od čtyřicátých let se věnoval
výhradně novinářské a literární činnosti . Psal fejetony , články , povídky i
rozhlasové hry , vesměs satiricky či parodicky zaměřené. Saturnin se mi
velmi líbil a považuji ho za velmi zdařilé dílo . A myslím si , že kdo chce
alespoň na chvíli získat lepší pohled na svět by si měl tuto knihu měl přečíst
.
Použitá literatura : Zdeněk Jirotka