William R. Forstchen
Aréna
" Gart Jedno oko s tváří zvrásněnou lehkým úsměvem poslechl příkazů muže v rozedraných hadrech , který se ustanovil mistrem kruhu . Líně se protáhl a popošel k zadnímu okraji srocujícího se davu. Uprostřed ulice se ostražitě pohybovali dva bojovníci . Přecházeli vpřed a vzad , sledujíce jeden druhého , a v chladném večerním vzduchu si svlékali obřadní roucha . Dav kolem nich bobtnal , křičel , smál se , jak se hrnul z uliček , chatrčí a špinavých baráků . Koneckonců , nestávalo se každý den , aby jeden viděl zápas zdarma , i když zde bylo menší nebezpečí úrazu , až začnou létat kouzla . " Již podle ukázky je poznat , že jde o knihu druhu fantasy .Jejíž hlavním hrdinou je mág či čaroděj Gart Jedno oko . Ten přijde do města jako cizinec v otrhaných šatech , ale později se ukáže , že nejde jen tak o ledajakého otrhance . Má schopnost ovládat manu , která je klíčem k vyvolávání kouzel . A nikdo není schopen určit odkud přišel , s jakým záměrem a kdo jej naučil ovládat kouzla nesmírné síly . On sám má však přesný plán jak dosáhnout toho , co si předsevzal již před dávnými lety a co se právě chystá splnit . Po několika bojích na ulici s čaroději , které bez nejmenšího problému porazil se o něj začali zajímat bohaté řády , které pod sebou soustřeďují celou elitu čarodějů a zaklínačů z města . Tyto řády jsou celkem čtyři - Ingkara , Fentesk , Bolk a Kestha . Gart se nechal přijmout postupně do všech čtyř řádů .Pokračování někdy příště .
David Gemmell
Legenda
Za dobu , kdy jsem byl nemocný jsem se nemohl přinutit učit , tak jsem četl .Přečetl jsem několik titulů z žánru fantasy . Z nich jsem vybral právě Legendu , protože narozdíl od většiny ostatních příběhů tohoto typu má pouze jeden díl . Ten si ovšem v ničem nezadá s několika dílnými ságami , naopak děj je rytmický , dobře propracovaný a úroveň přiblížení postav bych přirovnal k románu . Z obsahu : není zde přímo definovaná hlavní postava , protože je to “vojenská fantasie” , jak ji nazval jeden literární kritik .
Příběh začíná vyhlášením války , respektive odmítnutím poslů míru , který nabízela Drenaj .
Drenajci nyní budou muset čelit útoku sjednocených nadirských hord v čele s vůdcem Ulrikem . Mezi Drenají a Ulrikovými hordami stojí hraniční pevnosti zasazené do skalních rozsedlin . Jim vévodí nejdůležitější pevnost - Dros Delnoch . Právě zde se odehrává nejdůležitější část příběhu .Regnak - bývalý důstojník a nyní potulný zloděj odjel z hostince směrem do Hrobenového
lesa, kde náhodou zachránil mladou válečnici Virae před lesními zbojníky . Ta si jej postupně získala na svou stranu a Rek , jak Regnakovi přezdívali , se dozvěděl , že je dcera generála Dros Delnochu a jede prosit o pomoc do kláštera , ve kterém žili mnichové . To však nebyli obyčejní mniši , ale třicet mágů , kteří ovládali nejlépe vojenskou taktiku , mohli se dostat do mysli nepřítele a zjistit jeho plány , byli to také výteční válečnici a konstruktéři . Oni byli také schopni nahlížet do budoucnosti , proto o příchodu Virae s Rekem věděli předem a byli připraveni . Se souhlasem , který jí dali se odsoudili na smrt , protože oni věděli jak vše možná skončí a také věděli , že se musí zůčastnit , jinak nedopadne nic , tak jak má . Tak tedy získali třicítku na svou stranu . Mezitím ve své horské skrýši , daleko od lidí rozmlouval se smrtí Druss , válečník , který byl smrti již tolikrát nablízku a už jí tolikrát utekl , že se spolu přímo znali . Nyní byl již starý , trápila jej artritida v zádech a bolavé koleno . Stále jediné , čeho se bál byla senilita. A právě tu mu slibovala samotná smrt, jestli se nevypraví do Dros Delnochu a tam se jí nepostaví tváří v tvář . A tak tedy odešel Druss - mistr sekyry do předem prohrané bitvy , do které v minulosti již tolikrát šel a tolikrát ji obrátil ve své vítězství. Cestou do pevnosti musel jít Druss přes Hrobenový les a ani on se nevyhnul přepadení tamních zbojníků . Popravdě na ně čekal . A podařilo se mu je přesvědčit , aby s ním šli bránit Dros . Samozřejmě , že za tučnou sumu a příslib odpuštění dosavadních prohřešků vůči panovníkovi . Tím tedy získal několik set nejlepších lučištníků jako posilu pro neúplnou a nedisciplinovanou posádku posádku Drosu . A tak může začít obrana pevnosti , když se již hrdinové dávní a budoucí sešli na jednom místě odhodláni nepustit nepřítele přes své hradby do vnitrozemí .Druss tedy započal s výcvikem posádky a všude vládly přípravy . Až asi po čtrnácti dnech přišel první útok a byla dobyta první hradba . A tak to šlo stále dál na obou stranách byly znát těžké ztráty, až došli obránci na pátou a předposlední hradbu , kde byl Druss raněn otráveným mečem . Smrt jej odmítla vykoupit a nechávala jej žít , aby si tak odpykal trest za ty roky , kdy jí unikal . Smrt jej chtěla nechat zemřít beze cti na lůžku . To se jí ale nepodařilo , protože dívka , která Drusse ošetřovala jej přímo odtáhla na bojiště , kde spolu čestně zemřeli při obraně pevnosti.Byla zastřelena také Virae , i všichni z třicítky a většina generálů . Vše vypadalo již beznadějně. Naživu zůstal pouze Rek a ti nejlepší z vojáků , kteří dokázali přežít . Až jednou v noci měl Rek sen , ve kterém se mu zdálo o místnosti pod hradbou , na jejíž dveřích stálo napsáno :”Ty , jenž jsi hoden - vítej “. Na dveřích nebyla klika a jeden z členů třicítky mu řekl že je nikdo dosud nedokázal otevřít . Mohl tak učinit pouze skutečný Pán pevnosti . Rekovi se podařilo dveře otevřít bez jekéhokoliv problému a uvnitř našel zbroj a meč zasazené do křišťálu . Byla to zbroj dávného hraběte z Bronzů , který před mnoha staletími ochránil Drenajsou zemi před nájezdem kočovníků . Rek bez obtíží zbroj vytáhl z křišťálu a odešel . Když se probudil- zbroj ležela vedle něj .
Druhý den přišla závěrečná část bitvy . Pevnost již měla být dávno dobyta , ale díky kouzelné zbroji a odhodlanosti obránců se tak nestalo . Všichni již propadali beznaději , když v tom se objevil na straně obránců kmen , který byl odedávným nepřítelem Drenajců - byli to Sathůlové . Ale vedl je člověk , který byl Rekovi dlužen vlastní život . Rek jej ušetřil při souboji v lese , kde je Sathůlové napadli . Nyní mu Ogasi - tak se jmenoval , svůj dluh spl
atil .
S pomocí jeho lidí byli útočníci alespoň na čas odraženi . Už se schylovalo k dalšímu útoku , když přijel sám Ulrik před brány poslední hradby a vykázal všechny útočníky pryč . Kdyby bývali obránci nevydrželi tu hodinu , kterou plánoval na konečné dobytí - byl by konec . Ale on se musel vrátit domů , kde se proti němu vzbouřili vlastní přívrženci . Tak tedy Ulrikova armáda odtáhla s neúspěchem , ale za cenu mnoha životů a velkého utrpení .
Nyní byl Rek sám , vzpomínal na Virae a Drusse a mágy z třicítky a mnoho statečných vojáků . Když v tom mu vyvstala na mysl ta místnost , kde našel zbroj hraběte z Bronzů . Po chvíli hledání ji našel a tam ležela - Virae - ležela v tom tajemném kusu křišťálu a vypadala zcela zdravě . On ji z křišťálu vyndal a zjistil , že má slabý puls . Připadalo mu , že to není možné , nebo že je to sen .Ale byla to skutečnost a Virae skutečně ožila . Později se od ní dozvěděl , že ji tam uložil poslední z mnichů třicítky .A aby byl happy end dokonalý Regnaka ve snu navštívili všichni jeho zesnulí přátelé a ubezpečili jej , že jsou v pořádku a že vše dobře dopadlo . Musím ještě podotknout , že mé shrnutí obsahu je velice stručné , a že celý příběh byl protkán bojem magie mnichů třicítky a černé magie posluhovačů Ulrika . Které se odehrávaly jakoby v jiné dimenzi a mohu jen dodat , že nakonec zvítězilo dobro - ostatně jako ve všech pohádkách .
Nepopírám , že Legenda je možná pohádka , možná by někdo řekl hloupost , ale je to kniha , která pomůže člověku si odpočinout a určitě zapomenout na všední starosti .
:-) Anertion